Kde ve střední Evropě je nejvíce firem na obyvatele | DataSend.ai

Úvod: Jednoduchá otázka s překvapivě složitou odpovědí

Zdá se to jako triviální porovnání. Vezmete počet firem v zemi, vydělíte ho počtem obyvatel a máte hustotu podnikání. Země s nejvyšším číslem je nejpodnikavější.

Ve skutečnosti je to jedno z nejčastěji špatně prováděných porovnání v celé ekonomické statistice. Důvod je jednoduchý: každá země počítá firmy jinak, a rozdíly v metodice jsou větší než rozdíly v samotných trzích.

Tento článek ukazuje skutečná čísla ze všech sedmi středoevropských trhů, vysvětluje, proč se nedají přímo porovnávat, a nabízí způsob, jak se k smysluplnému porovnání dopracovat.

1. Čísla, se kterými se běžně pracuje

Začněme tím, co jednotlivé národní registry uvádějí.

Česko: Registr ekonomických subjektů Českého statistického úřadu eviduje 3 565 030 subjektů, z toho 2 935 937 aktivních.

Polsko: Registr REGON obsahoval koncem října 2025 přibližně 5 426 800 subjektů, přičemž reálně aktivních podniků bylo ve čtvrtém kvartálu 2025 přibližně 2 909 645.

Německo: Statistický registr podniků Destatisu uvádí za rok 2024 přibližně 3,5 milionu právních jednotek. Do obchodního rejstříku je zapsáno přibližně 2,04 milionu firem.

Slovensko: Registr obsahuje 2 153 242 subjektů, z toho 1 018 235 aktivních.

Maďarsko: Centrální statistický úřad eviduje přibližně 1,81 milionu registrovaných podniků, přičemž aktivních soukromých podnikatelů a obchodních společností bylo v roce 2024 přibližně 941 tisíc.

Švýcarsko: Federální obchodní registr Zefix obsahuje 792 199 aktivních právních jednotek.

Rakousko: Členská statistika Hospodářské komory uvádí 605 826 aktivních podniků.

2. Proč se tato čísla nedají porovnávat

Teď k jádru problému. Každé z výše uvedených čísel měří něco trochu jiného.

Švýcarský registr obsahuje jen právní jednotky zapsané v obchodním rejstříku. Neobsahuje drobné živnostníky, kteří povinnost zápisu nemají. Číslo 792 199 je proto podhodnocené oproti registrům, které živnostníky zahrnují.

Rakouské číslo je členská statistika komory, nikoli registr. Zahrnuje podniky v komorových odvětvích, ale ne svobodná povolání jako advokáti, lékaři či architekti, kteří patří do vlastních komor.

Slovenský a český registr naopak živnostníky zahrnují — a ve slovenském případě tvoří živnostníci drtivou většinu všech záznamů. Český registr navíc obsahuje i subjekty jako společenství vlastníků bytů, které nejsou podnikateli v běžném smyslu.

Německý údaj Destatisu je statistická kategorie „právních jednotek", která se definičně liší od prostého počtu zapsaných firem.

Polský REGON zahrnuje i subjekty s pozastavenou činností — koncem ledna 2026 jich bylo přibližně 844 600, tedy 15,5 procenta registru.

Důsledek: Pokud tato čísla vydělíte počtem obyvatel a seřadíte, dostanete žebříček, který měří rozdíly v metodice, nikoli v podnikavosti.

3. Co z toho přesto víme vyčíst

Některé závěry jsou robustní i přes metodické rozdíly.

Česko a Slovensko mají mimořádně vysoký podíl živnostníků. Ve slovenském registru tvoří fyzické osoby nezapsané v obchodním registru 1 391 624 záznamů — tedy více než polovinu celého registru. To je struktura, která se výrazně liší od Švýcarska nebo Rakouska.

Mikropodniky dominují všude. V Polsku tvoří podniky do devíti zaměstnanců 95,9 procenta aktivních podniků. Na Slovensku je to podle údajů o trhu práce přibližně 97,5 procenta. V Německu převažují jednotky s méně než deseti zaměstnanci. V Maďarsku tvoří samostatní podnikatelé nebo firmy s méně než dvěma zaměstnanci 73 procent trhu. Toto je společný vzorec celého regionu.

Rozdíl mezi zapsaným a aktivním je zásadní a liší se země od země. Na Slovensku je aktivních 47,3 procenta registru. V Česku přibližně 82 procent. V Polsku zhruba polovina. Švýcarský a rakouský údaj obsahují jen aktivní subjekty.

Švýcarsko má odlišnou strukturu právních forem. Zatímco na Slovensku je jen 13 211 akciových společností, ve Švýcarsku jich je 251 179 — forma, která je tam běžná i pro střední firmy.

4. Jak by vypadalo férovější porovnání

Pokud chcete porovnávat trhy smysluplně, nepoužívejte celkový počet zapsaných subjektů. Použijte jedno z těchto kritérií:

Kritérium 1: Počet aktivních subjektů s ověřeným kontaktem. Tedy firmy, které reálně fungují a dají se oslovit. Toto je pro obchodní účely nejrelevantnější číslo.

Kritérium 2: Počet firem nad určitou velikostí. Například podniky s deseti a více zaměstnanci. Toto odfiltruje rozdíly v tom, jak jednotlivé země evidují živnostníky.

Kritérium 3: Počet kapitálových společností. Tedy s.r.o., a.s. a jejich ekvivalenty. Tato kategorie je mezi zeměmi nejporovnatelnější, protože definice je podobná.

5. Co to znamená pro vás prakticky

Pokud vybíráte trh na expanzi nebo plánujete outreach kampaň, celkový počet firem v zemi je téměř nepoužitelné číslo. Potřebujete vědět něco jiného.

Kolik firem odpovídá vaší cílové skupině? Ne kolik jich je v zemi, ale kolik jich je ve vašem odvětví, ve vaší velikostní kategorii a ve vašem regionu.

Kolik z nich má funkční kontakt? Registr vám řekne, že firma existuje. Nepoví vám, zda má email, na který někdo odpovídá.

Jaká je jejich průměrná velikost a rozpočet? Trh s milionem jednoosobových živností a trh se sta tisíci firmami po dvaceti zaměstnancích vypadají v statistice podobně, ale pro prodejce služeb jsou to dva úplně odlišné světy.

V DataSend.ai si tato čísla ověříte přímo. Nastavíte odvětví, region, obrat a počet zaměstnanců a okamžitě vidíte, kolik firem vašemu profilu odpovídá v každé ze sedmi zemí. Databáze obsahuje 12,5 milionu firem s 8 miliony ověřených kontaktů — Německo 5,92 milionu, Polsko 2,58 milionu, Rakousko 1,28 milionu, Švýcarsko 1,03 milionu, Česko 725 tisíc, Slovensko 647 tisíc a Maďarsko 287 tisíc.

To je číslo, které má pro rozhodování smysl — ne celkový počet zápisů v registru.

6. Tři závěry, které z dat vyplývají

Závěr 1: Hustota podnikání v regionu je vysoká, ale velká část je formální. Miliony zapsaných subjektů neznamenají miliony fungujících firem. Rozdíl mezi zápisem a reálnou činností je v některých zemích více než polovina.

Závěr 2: Trh je téměř všude tvořen mikropodniky. To má přímý dopad na cenotvorbu. Pokud stavíte nabídku na předpokladu, že klient má marketingové oddělení a pěticiferný rozpočet, cílíte na zlomek procenta trhu.

Závěr 3: Metodika rozhoduje více než realita. Když někde uvidíte žebříček „nejpodnikavějších zemí" podle počtu firem na obyvatele, podívejte se nejprve na to, co přesně se počítalo. Ve většině případů zjistíte, že žebříček měří rozdíly v registrech.

Závěr: Lepší otázka než „kolik firem"

Počet firem na obyvatele je zajímavé číslo do novinového titulku, ale pro obchodní rozhodování je téměř bezcenné. Rozdíly v metodice mezi zeměmi jsou větší než rozdíly, které se snažíte měřit.

Užitečnější otázka zní: kolik firem v dané zemi odpovídá mé cílové skupině a kolik z nich mohu reálně oslovit. To je číslo, které rozhoduje o tom, zda se expanze vyplatí — a na rozdíl od hustoty podnikání se dá zjistit přesně.

Chcete vědět, kolik firem odpovídá vaší cílové skupině? DataSend.ai — 12,5 milionu firem v 7 zemích, stejné filtry pro každý trh.

Vyzkoušejte DataSend.ai zdarma →